- Ptala se Beata Štýbrová, foto: Anna Drozdová
- Doplnění reportáže o MS FCI IGP 2022, která vyšla v Psích sportech 2022/5
Startovala jste z pozice mistra světa boxerů jako divoká karta WC-3, jak se vám v Roudnici závodilo ve srovnání s loňským ATIBOXEM v Polsku?
Loňský ATIBOX byl daleko komornější závod, než Roudnice. Rušil se a přesouval celé dva roky kvůli covidu. Celou tuto dobu jsem se snažila Nazgula držet v dobré formě, jelikož člověk nevěděl, kdy a jestli vůbec se mistrovství bude konat či nikoliv. Když už se termín potvrdil a covidová opatření pomalu opadla, tak najednou stojíte v Polsku na stadiónu s parťákem, kterému nejsou tři roky, ale pět let. Tribuny jsou poskromnu obsazené a ne všichni závodníci mohli přes opatření dorazit. Z tohoto pohledu mi to přišlo smutné. Naštěstí všichni závodníci byli naprosto skvělí, užívali jsme možnosti si už konečně zazávodit.
Nazgulovi Polsko vyloženě sedlo. Předvedl v obranách zatím svůj nejlepší výkon a na poslušnosti vybojoval nejlepší poslušnost MS.
Český tým obsadil 1.- 4. místo s nejlepší poslušností (Nazgul z Ringu) a nejlepší obranou (Robert Fagoš a Leviatan z Ringu) též jsme byli vítězný tým. Což je naprosto dokonalý výsledek.
Oproti tomu Roudnice je úplně jiná kapitola. Byla jsem hrdá na to, že se tam Nazgul jako jediný boxer dostal a mohl porovnat síly s nejlepšími psy skoro z celého světa. Primární pro mě bylo ho hezky předvést, což se myslím povedlo. S vysokými body jsem na tomto závodě ani nepočítala, jeli jsme si to prostě jen užít. Atmosféra byla nádherná, spousta lidí, stánky a famózní výkony psovodů a jejich psů. Výborní figuranti a zkušení kladeči se postarali o to, aby psi mohli dosáhnout co nejlepších výsledků. Což se u českého týmu také zhodnotilo prvenstvím. Ještě jednou velká gratulace celému týmu, jste super lidi a přeji vám spoustu dalších úspěchů.
Obě dvě mistrovství pro mě znamenají mnoho, ale každé jiným způsobem. Spousta nových zkušeností a nových přátel. Ale nejvíce pro mě znamená to všechno prožívat s Nazgulem. Je to neskutečný parťák.
Jaký je Nazgul pes? Jak se vám s ním pracuje?
Nazgul je prototyp rozmazleného psa. Spí v posteli, na gauči, prostě tam kde se mu chce. Je neskutečně žravý, takže když se dostane ke koši, tak vybuchne. Člověk nesmí nic poživatelného nechat na dosah jinak je jistota, že to nebude. Nemá rád lidi ani psy, ale při tom všem, když jsme na place, tak se snaží dávat do cvičení vše. Nevymýšlí si a ani se nesnaží cokoli ošidit, což se mi na něm líbí. Prostě vždy ukáže jen to, co se naučil.
Nazgul na závodě neodstopoval, co se vám stalo?
Nazgul a stopování, no upřímně jsem si říkala, že by mohl mít na závodě moc pěknou stopu. Na stopách je velice šikovný, má rád suchou hlínu, tak podle počasí to vypadalo na ideální podmínky. Bohužel 10 min před zvedáním začalo dosti pršet. Po vypracování nášlapu se pěkně rozešel a cca po 20 metrech na jednom místě začal laborovat a nemohl se chytit, celou dobu pořád sumoval, pak sešel doleva na celou délku stopovačky. Rozhodčí nás v tu chvíli ukončil. Nazgul se hned vrátil a o metr dál se chytil a chtěl ve stopě pokračovat, bohužel už jsme nemohli. Nevím co tam bylo, jen vím že v pachových pracích bych mohla jen dedukovat. Jak řekla jedna kamarádka: já tam ten nos nemám, tak nevím co tam bylo.
Nazgulovi jsem to ale za zlé rozhodně neměla, celou dobu se snažil a rozhodně to nechtěl vzdát.
Co vám na MS udělalo největší radost?
Musím zmínit tři věci.
První, že nás s Nazgulem přijelo podpořit spousta přátel, se kterými cvičím, jsou to kamarádi jak ze ZKO Jinonice, tak ze Všestar. Nechali si na tuto akci udělat speciální oranžové kšiltovky s logem boxera. A když jsem vcházela na poslušnost i obrany, tak byli na tribuně neskutečně slyšet i vidět. Byla to obrovská podpora a moc vám za ní děkuji kamarádi. Bez vás by to nešlo.
Další největší radost je samozřejmě samotný Nazgul za to, že to zvládl a že je takový jaký je.
A v neposlední řadě výkony českého týmu.
A co vás nejvíc zamrzelo?
Asi ta stopa, vím že Nazgul to umí.
Ale to už je pryč a jedeme dál.